SIMONA STAŠOVÁ, herečka

UŽ SE MI SBÍHAJÍ SLINY

360
Po třech gentlemanech, které jsme představili v této rubrice v předchozích číslech, přichází dáma, paní Simona Stašová. Věřím, že mezi vámi, našimi čtenáři, není nikdo, kdo by tuto divadelní a filmovou hvězdu neznal. Možná méně známé je to, proč právě na ni padla naše volba při přemítání o tom, koho bychom o rozhovor poprosili. Paní Stašová je totiž velkou milovnicí italské kuchyně!
Je o vás známo, že ráda vaříte, je to pro vás hobby odjakživa, anebo léty osvojená nutnost, která se postupně změnila v koníček? Na úvod se musím přiznat, že v kuchyni nejsem žádný machr, to je a byla vždy a taky je doména mé maminky Jiřinky. Ale pokud mám dobrou kuchařku „vraž do toho“, tak to s mírnými problémy zvládnu. Jaká jídla či jakou kuchyni preferujete, co ráda jíte, co naopak nemusíte? Kývla jsem na rozhovor do vašeho milého časopisu, tak asi tušíte, jakou kuchyni preferuju. Ano, je to italská kuchyně, která je mi blízká vším. I tím, že si můžu recept přečíst v originále, ale přece jenom v českém jazyce je to bezpečnější, všechny ty názvy ingrediencí nejsou v mé běžné mluvě. A co ráda jím? Nejraději čerstvé mořské ryby a k tomu zeleninu. Pak mám taky ráda špagety na sto způsobů, to nikdy nezklame ani mě, ani mé syny. Nejsem masožravec, i když nejsem vyložený vegetarián, ale před steakem, bůčkem a mortadelou dám vždy přednost tiramisu, caprese a ovčímu sýru pecorino. Žila jste v Itálii, během svého pobytu jste tak měla ideální možnost seznámit se s italskou a středomořskou kuchyní. Co je podle vás hlavní odlišností italské kuchyně od naší, české? Musím uvést na pravou míru to moje žití v Itálii. Nikdy jsem tam nežila déle než měsíc, naopak otec mého syna Eusebio žil tady v Praze. Ale je fakt, že mi Itálie přirostla k srdci a cítím se tam jako ve své druhé vlasti. Kuchyně italská, tedy středomořská, je mnohem lehčí lehčeji stravitelná, než je ta naše česká. Už jen panenský olivový olej, který je v každé běžné italské kuchyni, dělá zázraky. Čerstvá zelenina, čerstvé ryby, spousta druhů ovoce a sýrů, to je základ italské kuchyně a na první pohled je jasné, že toho se v české kuchyni moc nedostává. Ano, Italové mají špagety a my máme knedlíky, ale i ty špagety se mi zdají různorodější a méně hutné. Ale to neznamená, že v Itálii nenajdete tlustého člověka, to zas ne, protože Italové si potrpí na dolci a ty v kombinaci s pastou také pěkně útočí na linii. Zkrátka musí se jíst s rozumem. Italskou kuchyni vaříte stále, jak jste spokojena s nabídkami surovin tady v Praze? Myslíte, že se tu dají uvařit opravdu pravá, nefalšovaná italská jídla? Ale ano, dnes už máte spoustu velkých i malých obchůdků s pravými italskými i sicilskými surovinami. Jaký je váš nejmilejší, nejoblíbenější anebo nejčastěji připravovaný italský pokrm? Přiznám se, že … více se dočtete v čísle 4/2015.  

Mohlo by Vás zajímat Více o autorovi