Pavlína Kvapilová

První republika mě baví

170

Myslím, že životní překážky jsou pro našeho hosta nejen velkou výzvou, ale i další cestou při objevování něčeho
dalšího, lepšího. A že se s nimi umí prát! Pavlína Kvapilová má k našemu magazínu tematicky blíž, než jsem si
myslela. Vystudovala totiž italianistiku na Filozofické fakultě a ekonomii na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Začínala jako politická a ekonomická reportérka Radiožurnálu, byla také zpravodajkou Českého rozhlasu při EU
v Bruselu. Později šéfovala speciály ČT24 a následně působila jako ředitelka divize ČT Nová média. To už je ale
minulost a Pavlína Kvapilová začala objevovat po odchodu z České televize svět úplně jiný. Dnes moderátorka,
konzultantka a autorka strategií pro sociální sítě, vysokoškolská pedagožka. Stojí také za založením projektu
Elegantní Česko, ale nejde jí jen o nostalgii a idealizaci dob minulých – zkoumá módu, chování, dobré způsoby
a životní styl a celkově se snaží zavést staré dobré mravy na současnou moderní společnost.

www.elegantnicesko.cz 


Kde a jak se zrodila myšlenka na Elegantní Česko?

Byl to na začátku takový sen věnovat se vedle své jiné práce své staré vášni. Od mala mě zajímala móda, ale ne povrchně, bavily mě její souvislosti se stavem společnosti. Ona je vždy obrazem doby, a to je na tom fascinující. Chtěla jsem udělat videoblog, ve kterém bychom se tomu věnovali. Věděla jsem, že řada lidí vnímá oblékání jako
něco nedůležitého, ale ono to opravdu není tak černobílé. Chtěla jsem oblékání pojmout jako vstupní bránu do celého tématu elegance v širším smyslu slova. Později jsem tomu dala zastřešující název Elegantní Česko. A krok po kroku jsme hravou formou odhalovali, o čem chceme diskutovat. Předpokládala jsem, že je vícero lidí, které zajímá otázka hodnot. Ale nechtěla jsem nic masového. Jen platformu pro ty, které to baví. No a teď už máme na Facebooku
přes 11 000 fanoušků a na naše akce chodí stovky lidí. 

O co v tomto projektu jde nejvíc? Můžete nám ho prosím krátce představit a prozradit nám o co chce tento projekt nejvíce usilovat?

Jako odrazový můstek jsme vzali dobu první republiky, která u nás znamenala opravdu zlaté časy, se všemi těžkostmi, které nechci bagatelizovat. Nový stát tvořil svůj právní systém, nastal ekonomický boom, zúročovala se šikovnost Čechoslováků, lidé hledali svou identitu, ruku v ruce s tím šel neskutečný rozvoj módního průmyslu, cestovali jako my – do Francie, Chorvatska… když se díváte na původní zdroje, třeba časopisy, najednou vám dojde, jak podobné to bylo v období po listopadu 1989. Ovšem válka a následky komunistické ideologie zdevastovaly mnoho z know-how, které se v té době vybudovalo. Jsou to velmi smutné příběhy. Nám jde o to hledat to, co fungovalo,
co reprezentuje kvalitu, a snažit se, abychom o toto dědictví pečovali a navazovali na něj. A to moderně, nechceme budovat nějaký skanzen. Prakticky to vypadá tak, že máme videoseriál, kde jsme lehkou vtipnou formou otevřeli řadu těchto oblastí. Neskutečně se rozvinula vzdělávací linka, lidé jsou přímo lační po vědomostech a dovednostech, které se jim snažíme zprostředkovávat se špičkovými lektory, a to často hravým příjemným způsobem. Jezdí za námi na naše akce z celého Česka, což mě nesmírně těší. Myšlenku projektu jsme také zhmotnili v kolekci Kostým – nejlepší přítel ženy. Organizujeme větší akce, kde se potkává naše komunita a kde mezi sebou mohou spřádat další plány. Vše je kombinace komunikace naživo a online, je to prostě jedno velké živoucí společenství. No a teď v jubilejním roce se věnujeme projektu Československý šarm, ve kterém srovnáváme postavení žen a mužů v době
T. G. Masaryka a dnes. 

Jak vidíte dnešní dobu? Je současná situace od té prvorepublikové odlišná? Nebo v obou dobách vidíte nějaké paralely?

Je tam mnoho paralel. Až z toho někdy mrazí. V dobrém i zlém. To dobré je nadechnutí, projevy kreativity a talentu a celkový posun země po roce 1918 a po roce 1989. I přes všechny problémy tehdy a teď, toto prostě objektivně musíme vidět. Co je naopak velmi znepokojující, to jsou podobnosti v houstnoucí atmosféře 30. let 20. století a toho, co prožíváme teď v posledních letech. Právě proto bychom se měli dívat pečlivě do historie a…

…CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČÍSLE 1/2018

Mohlo by Vás zajímat Více o autorovi