PAVEL KOPP, fotograf

ITÁLIE JE VÍC NEŽ JEN ZEMĚ, JE TO CIT

2/2017 - Pavel Kopp, fotograf
469
Když vznikaly jeho první nádherné fotografie, nebyla jsem ještě na světě, skoro. V roce 2004 byly jeho fotografie zařazeny do zlatého fondu jindřichohradeckého Muzea fotografie a moderních obrazových médií a staly se tak nedílnou součástí našeho kulturního dědictví. Jeho výstava Paralely mne zasáhla natolik, že jsem se s vámi chtěla podělit o vyprávění fotografa Pavla Koppa, člověka, kterému Itálie prostoupila celým jeho fotografickým životem a stále se ho dotýká.
Vždy jste snil o práci s fotografií? Co je vaším původním povoláním? Moje původní povolání je elektroinženýr, ale fotky mne od malička zajímaly. Na fakultě jsem si proto vybral specializaci Rozhlas, Film, Televize, kde nám pan prof. Šimek přednášel i základy fotografie. Váš nápad systematicky fotografovat pražskou ulici se zaujetím pro hledání styčných bodů s italským prostředím vás napadl během let, které jste žil v Itálii, nebo až po vašem návratu? Ono to vlastně celé vzniklo v Itálii, kam jsem odejel pracovat počátkem sedmdesátých let na dlouhé 4 roky. Tam jsem si mohl dovolit koupit první pořádný foťák – byla to Leica M5. Navíc když jsem viděl to velkolepé divadlo, které se denně odehrává na italských ulicích – můj přítel Miroslav Horníček správně říkal, že to je vlastně nikdy nekončící jeviště – zjistil jsem, že tady se prostě nedá nefotit. Mne vždycky zajímala živá fotka – dnes se tomu říká vznešeně street photo – a pro to jsou právě v Itálii ideální podmínky. Báječný je ten jejich temperament a ta disinvoltura, tedy uvolněnost ve všem. Měl jsem taky štěstí, že jsem se poznal hned na počátku s Josefem Sudkem, který mi vysvětlil, že dobrá fotka musí mít v sobě nějaký příběh, tedy “něco za rohem”, jak on říkal, a tak se o to snažím. Zkrátka domů jsem se vracel s asi 10 tisíci černobílých negativů a brzy zde začal publikovat a pořádat výstavy. Nesmírně mne potěšilo, že se moje fotky zalíbily i Miroslavu Horníčkovi, a to natolik, že k nim napsal krásné texty, a tak vznikla naše společná knížka Chvilky s Itálií. Po návratu z Itálie jsem… více se dočtete v čísle 2/2017  

Mohlo by Vás zajímat Více o autorovi